Hlavní chrám ozbrojených sil Ruska v Kubince u Moskvy
autor: Josef MlejnekHlavní chrám ozbrojených sil Ruska u Moskvy – kýčovitá svatyně temného kultu.
Stojí nedaleko Moskvy, u města Kubinka. Ve Vlasteneckém parku, v blízkosti Muzea tanků či střelnice. S výškou 95 metrů patří k nejvyšším pravoslavným chrámům Ruska i světa. Jeho architektonický styl se označuje přívlastkem „ruský“, ovšem jde jen o mechanickou kopii stylu starých ruských chrámů. Podobnému nevkusu se u nás v devadesátkách říkalo podnikatelské baroko.
Oficiálně je zasvěcen Kristovu vzkříšení, avšak vyrostl zde spíše takový mutant, který křesťanství používá v zásadě jako dekorační slupku. Má sloužit k uctívání oficiálního ruského vojensko-nacionalisticko-pseudonáboženského kultu, který by se dal možná označit i jako kirillismus-putinismus (Kirill je jméno patriarchy Ruské pravoslavné církve, občanským jménem Gunďajeva, krycím jménem u KGB Michajlova).
Uctívá se zde především Velká vlastenecká válka či spíše její oficiální kult. Chrám byl dokončen roku 2020, při 75. výročí konce války, a zvonice tak má 75 metrů. Podobných číselných znamení je zde několik. Podlaha je z kovu, prý z roztavených německých trofejních zbraní. V areálu vzniklo též velké panoráma válečných bojů. A prý tam mají, jako svéráznou relikvii, i Hitlerovu čepici. Teď si ji Putin může klidně nasadit na hlavu, bude mu slušet.
A možná se mu v té hlavě mimořádně zatemnilo i kvůli covidu. Slavnostní vysvěcení chrámu se původně plánovalo na 9. května 2020, leč covid ho odsunul na červen. A Putin kupodivu nedorazil, patrně z obavy před nákazou. Ale možná se urazil, poněvadž původně měl mít v chrámu vlastní mozaiku, společně se Sergejem Šojgu i dalšími generály – za úspěšnou operaci na Krymu. Církev však nakonec, prý na pokyn samotného prezidenta, od záměru přece jen upustila. Podobně jako od plánu na mozaiku Stalina.
Ale tak jako tak, spíše než covid Putinovi zatemnila mozek tato temná pseudomystika, byť si s ní zpočátku on sám i jeho okolí možná pohrávali zcela účelově. Kdyby přivedla do neštěstí jen jeho, dalo by se říci: Dobře mu tak! Zatím však bohužel působí zkázu jiným. Pokud někdo dosud nevěděl, jak vypadá rouhání proti Duchu svatému, má zde ilustrativní příležitost.
„Občanská válka v Číně, válka v Koreji, ozbrojené konflikty v Maďarsku, Laosu, Alžírsku, Jemenu, válka ve Vietnamu, ozbrojené konflikty v Egyptě, Sýrii, Československu, konflikt na Damanském poloostrově, války v Kambodži a Bangladéši, válka v Angole, ozbrojené konflikty v Etiopii a Nikaragui, plnění mezinárodních povinností v Afghánistánu, ozbrojené konflikty v Libanonu, Čadu, konflikt v Karabachu, válka v Jugoslávii, ozbrojené konflikty v Abcházii, Tádžikistánu a Podněstří, první a druhá čečenská válka, přinucení Gruzie k míru, boj proti mezinárodnímu terorismu v Sýrii, opětovné sjednocení s Krymem.“
Čili ozbrojenými konflikty v Maďarsku a Československu se myslí roky 1956 a 1968, „přinucení Gruzie k míru“ [sic!] proběhlo roku 2008. Hodno pozornosti je také volné místo na cedulce. Nikoliv náhodou ruský list Kommersant označil na podzim 2020 tento chrám za „chrám příští války“. Ale pozor! I kdyby tam teď připsali „speciální operace na Ukrajině“ nebo „přinucení Ukrajiny k míru“, tak volného místa zůstane na cedulce pořád dost. Obrázek pochází z Facebooku Konstantina Buzina.(rozklikni)