Z pojednání „Proti ariánům“ od svatého Atanáše, biskupa
(Oratio 2,78.81-82: PG 26,311.319)
Poznání Otce skrze tvořící a vtělenou Moudrost
Jednorozená Moudrost Boží sama všechno tvoří a působí. Neboť všechno jsi moudře učinil, jak říká žalmista, a země je plná tvého tvorstva.1 Aby však věci, které vznikly, nejenom byly, nýbrž byly dobře, rozhodl se Bůh dát stvořeným věcem svoji Moudrost; do všech zároveň i do každé zvlášť vložit jakýsi otisk a krásu její podoby, aby bylo naprosto jasné, že stvořené věci zdobí moudrost a že jsou hodny Boha.
Podobně jako je naše slovo obrazem Božího Slova, které je Synem Božím, je také stvořená moudrost v nás obrazem toho Slova, které je sama Moudrost. Protože schopnost našeho vědění a myšlení pramení v této Moudrosti, jsme schopni tuto tvůrčí Moudrost přijímat a poznávat skrze ni Otce. Jak říká náš Pán: Kdo vyznává Syna, má také Otce2 a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.3 Protože tedy v nás a ve všech věcech byl stvořen takovýto otisk Moudrosti, je přirozené, že pravá tvůrčí Moudrost přijímá to, co je jejím otiskem, opět za své, když říká: Pán mě vložil do svých děl.4
Protože v projevech Boží moudrosti, o které jsme mluvili, svět Boha pro samou „moudrost“ nepoznal, uznal Bůh za dobré, že ty, kdo věří, zachrání „pošetilým“ kázáním.5 Neboť Bůh už nechtěl být poznáván jako v dřívějších dobách jenom v obrazu a náznaku moudrosti, který je ve stvořených věcech. Rozhodl se proto, aby sama pravá Moudrost na sebe vzala tělo a stala se člověkem a ten aby podstoupil smrt na kříži. Tím měli všichni věřící napříště dostat možnost být zachráněni skrze víru, založenou v moudrosti kříže.
Je to táž Boží Moudrost, která dříve skrze svůj obraz vtisknutý do stvořených věcí (a tomu se říká stvoření) zjevovala sebe samu a skrze sebe i svého Otce. A když se později táž Moudrost jsoucí Slovem stala tělem,6 jak říká Jan, a toto Slovo, které se stalo tělem, zrušilo smrt a zachránilo náš rod, stala se Boží Moudrost a skrze ni i Otec ještě daleko zjevnější. Proto také říká: Dej jim, ať poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.7
A tak se celá zem naplnila jeho poznáním. Neboť je jen jedno poznání: poznání Otce skrze Syna a poznání Syna dané od Otce.8 Otec se z něho raduje a touž radostí se raduje Syn v Otci, jak je psáno: Nacházel ve mně zalíbení, den co den jsem se radoval před jeho tváří.9
1 Žl 104 (103),24. 2 1 Jan 2,23. 3 Mt 10,40. 4 Srov. Př 8,22 (LXX). 5 1 Kor 1,21. 6 Srov. Jan 1,14. 7 Jan 17,3. 8 Srov. Mt 11,27. 9 Srov. Př 8,30 (LXX).
zdroj: Denní modlitba církve , 14.2.2023
To bolo nadnes v čítaní