Stylita

Boží slovo na den 27.10. A.D.2020

Ježíš řekl: „Čemu se podobá Boží království a k čemu ho přirovnám? Je jako hořčičné zrnko, které člověk vzal a zasel na své zahradě; vyrostlo a stal se z něho keř, takže ptáci se uhnízdili v jeho větvích.“ A potom řekl: „K čemu přirovnám Boží království? Je jako kvas, který vzala žena a zadělala ho do tří měřic mouky, až se všechno prokvasilo.“
Lk 13,18-21

3565
Stylita

Z denní liturgie
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/30_02.htm
1. čtení:
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.
Bratři! Podřizujte se jeden druhému z úcty ke Kristu. Ženy (ať jsou podřízeny) svým mužům, jako kdyby to byl sám Pán. Muž je totiž hlavou ženy, podobně jako je Kristus hlavou církve, sám spasitel svého (tajemného) těla. Jako je církev podřízena Kristu, tak i ženy mají být svým mužům podřízeny ve všem. Muži, (každý z vás) ať miluje svou ženu, jako Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil a očistil koupelí ve vodě a slovem. Tím si chtěl církev připravit slavnou, bez poskvrny, vrásky nebo něčeho takového, aby byla svatá a bez vady. Tak také muž má mít svou ženu rád jako vlastní tělo. Kdo má svou ženu rád, projevuje tím lásku sám sobě. Nikdo přece nemá v nenávisti vlastní tělo, ale dává mu jíst a přeje mu. Tak i Kristus (jedná) s církví, protože jsme údy jeho těla. `Proto opustí člověk otce i matku a připojí se k své manželce, a ze dvou se stane jen jeden člověk.' Toto tajemství je veliké; mám na mysli vztah Krista a církve. A proto každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a manželka ať zase svému muži projevuje úctu.
Ef 5,21-33
Žalm:
Blaze každému, kdo se bojí Hospodina.
Blaze každému, kdo se bojí Hospodina,
kdo kráčí po jeho cestách.
Budeš jísti z výtěžku svých rukou,
bude ti blaze a dobře.
Tvá manželka bude jako plodná réva
uvnitř tvého domu.
Tvoji synové jako výhonky oliv
kolem tvého stolu.
Hle, tak bývá požehnán muž,
který se bojí Hospodina.
Ať ti Hospodin požehná ze Siónu,
abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života.
Zl 128
Evangelium:
Lk 13,18-21

miňocraft

Podľa Písma i Tradície priniesol do Etiópie evanjelium správca pokladnice etiópskej kráľovnej Kandaky, ktorého evanjelizoval diakon Filip : Sk 8,26 - 40

Stylita

Dnes slavíme svátek svatého Frumencia, apoštola Etiopie
sv. Frumencius
Frumentius, ep. in Æthiopia
20. července, připomínka
Postavení: biskup
Úmrtí: s. IV
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Tyru či Tyros na území Libanonu. S bratrem se při výpravě strýce Meropa do Afriky dostal jako zajatec do Axumu, před abyssinského krále vládnoucího v Etiopii. Stal se jeho oblíbeným pomocníkem a začal v zemi šířit křesťanství. Po převzetí vlády dědicem trůnu odešel, aby se stal knězem. Jako biskup byl poslán zpět k dovršení započatého díla v Etiopii a byl nazván jejím apoštolem.
Kolem roku 316 se Frumencius se svým bratrem Edesiem zúčastnili přírodovědecké výpravy svého strýce Meropa do Etiopie. Vypluli od Tyru ve Fénicii a při přistání u abyssinského břehu za účelem doplnění zásob je přepadli domorodci válčící s Římany a celou posádku kromě Frumencia a jeho bratra pobili. Oba zajatce pak dovedli ke králi do Axumu, aby se z nich stali otroci.
Král však rozhodl, že se jim má dostat vzdělání a výchovy. Pro Edesia zvolil povolání číšníka a z Frumencia udělal dokonce svého tajemníka. Oba se velmi osvědčili a král jim před svou smrtí dal svobodu. Ovdovělá královna je uprosila, aby do zletilosti kralevice Aeizana jí pomohli ve vysokém postavení s vládou v zemi a Frumencia zapojila i do výchovy budoucího krále.
Frumencius, který jednal spravedlivě a moudře, s převzetím odpovědnosti nezapomněl na křesťanské základy mu vštípené již v Tyru. Předával je Aeizanovi a začal se snažit šířit křesťanství v zemi, kterou mohl najednou po mravní stránce ovlivňovat. Se zápalem pro šíření Kristovy vlády hledal mezi římskými a řeckými kupci křesťany a žádal je o pomoc se zárukou ochrany. S jejich pomocí vznikla v Abyssinii první křesťanská obec a začala i výstavba chrámu. Po dovršení Aeizanovy dospělosti odešel Frumencius s bratrem zpět do Tyru a stal se tam knězem.
Pro starost o misii v Etiopii byl prosit v Alexandrii sv. biskupa Atanáše o poslání horlivého pokračovatele díla, které se mu podařilo začít. Atanáš za přítomnosti kněží, kterým musel Frumencius situaci vyložit, prohlásil za nejvhodnějšího hlasatele evangelia pro misii v Etiopii právě jeho. V roce 328 vysvětil Frumencia na biskupa a na cestu do misie mu přidal několik duchovních. Frumencius se s nimi vypravil do severní Habeše a za sídlo si zvolil Axumu. Jednalo se o město se sídlem krále Aeizana, který se pokládal za rovného císaři a jeho říše ovládala krom Abyssinie i jižní Nubii a pobřeží Rudého moře. Král i jeho bratr a přední velmoži země přijali sv. křest. Začátek slibně pokračoval, takže v zemi bylo možné založení sedmi biskupství, pro něž byl Frumencius metropolitou. Ten s moudrou starostlivostí, slovem i příkladem věrně hlásal Kristovo učení. Důvodem k bdělé opatrnosti bylo Ariánovo bludařství v sousedním Egyptě. Podporované bylo císařem Konstanciem, který se snažil v r. 356 dopisem přimět Aeizana k poslání Frumencia do Alexandrie k svěcení ariánským patriarchu. Král se však svého biskupa zastal a před úklady ho ochránil. Přesný rok smrti biskupa Frumencia není znám, mohlo k ní dojít asi nejdříve kolem r. 360. Jeho památka byla dříve připomínána 28. 10., ale při revizi martyrologia byla přesunuta na 20. 7.
catholica.cz/…pR5UZGbEmKESrWi4nYuF6dhOicNcVs

Stylita

Tradice etiopské pravoslavné církve sahá do 4. století, kdy bylo křesťanství přijato králem Ezanou. Značnou zásluhu na rozšíření křesťanství měl zejména Ezanův vychovatel svatý Frumentius a dále devět misionářů, kteří v Etiopii působili v 6. století. Dalším významným světcem je Tekle Haymanot,jenž se zasloužil o znovunastoupení šalomounské dynastie po r. 1270. Etiopská pravoslavná církev neuznává Chalkedonský (451) a Druhý konstantinopolský koncil (553), které uzákonily dvojí přirozenost Kristovu. Je miafyzitská /původně monofyzitská/, stejně jako Koptská církev v Egyptě, Syrská c. Antiochie (čili syrsko-pravoslavná, zvaná též jakobitská), Arménská apoštolská církev, Eritrejská pravoslavná církev a dvě jakobitské církve v Indii (jedna z nich je autonomní součástí Syrské c. Antiochie). Pro dlouhou izolaci Etiopie se církev po úpadku Aksumu(v 8.stol.) vrátila k některým starozákonním tradicím, například obřízce, rituální porážce, činění rozdílů mezi čistým a nečistým masem, uznáváním sabatu jako svátečního dne a dalších.(wiki)
cs.wikipedia.org/wiki/Etiopie%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD