Ján Slovák napsal:...Kol 2: 16 Nech vás teda nik nesúdi pre pokrm ani pre nápoj, ani pre sviatok, novmesiac alebo soboty, 17 lebo ony sú len tieňom budúcich vecí, no skutočnosť je Kristus...
Milý Jane, níže jsem Ti odpověděl. Ale spíše mě zaráží Tvůj přístup, který není katolický, ale protestantský. Protestanté často argumentují, že nejsou pod Zákonem, mluví o svobodě v Kristu, atd... Výsledek je takový, že v konečném důsledku tvrdí, že se nemusí řídit Desaterem. Což není pravdou, ale špatným vysvětlením biblických veršů. ŘKC ohledně sobotního dne nelže, NEVYHLEDÁVÁ VERŠE, NEBOŤ JIM DOBŘE ROZUMÍ. Dobře ví a plně uznává, že sobota je sedmým dnem Stvořitele, který určil. Ale z pozice církevní moci, jej přesunuje na neděli, z důvodu Kristová vzkříšení. Navíc nikde nezpochybňuje a uznává Desatero. Problém má jiný, mění Desatero a tímto se staví nad Boha ZÁKONODÁRCE. A to mě mrzí, proto mě více a více oslovuje směrování k učení prvotní církve.

Ján Slovák: V Kol2:13-17, ..skrze Ježíše jsme vzkříšeni.., vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám...nikdo nemá právo odsuzovat kvůli ..svátkům, novoluním, sobotám...to všechno je stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus..
(Verš13,14) Jsme vzkříšeni z duchovní smrti, smrtí Krista. Nás dlužní úpis je vymazán, Ježíš jej vyplatil za nás. Jsme tedy tímto způsobem OSVOBOZENI OD ROZSUDKU ZÁKONA, který jsme přestoupili (dlužní úpis - obětní systém SZ skrze krev obětního beránka přes svatyni, která byl potřísněna krví Žid9/22: Gen17/11). TATO VŠECHNA OBĚTNÍ NAŘÍZENÍ UKAZUJÍC NA KRISTA, POMINULA (verš 17). Svátky, novoluní, soboty (verš16) se vztahují k tomu, co je stínem věcí, které mají přijít, nebo již přišly Žid8/5:10/1. Písmo SZ+NZ mluví o dvou sobotách:

1 sobota/z Desatera/ - je sedmým dnem Božího zákona Ex20/8-10. Je připomínkou pravdy o stvoření a týká se všech lidí, nejenom židů Gen2/3. V zákoně Desatera přikázání o sobotním dni, není nic o jídle, pití, svátcích, novoluní nebo šabatech v množném čísle. Ve verši Kol2/14 se píše o vymazání psaného záznamu (zákonu), který svědčil proti nám, tím, že jej (Kristus) přibyl na kříž. O jakém zákonu se píše? Pokud by psal o Božím Desateru (morální zákon), pak by to znamenalo, že můžeme nadarmo používat Boží jméno, držet se modlářství, vraždit, cizoložit, krást, lhát.., tedy dělat hříchy, které zákon kárá? No asi ne. Apoštol musel tedy mluvit o jiném zákonu. Mluvil o zákonu, který přikazoval obětní dary, úlitby, zachování svátků, novoluní a výročních sabatů. V Kol2/16 mluví Pavel jasně píše o oddělených zákonech, kterým se říkalo Ceremoniální zákony.

2 sobota /stínové/- Ez45/16 ..přídavnou obět a litou oběť o svátcích, při novoluní a o sobotách... Iz1/13, 14 ..nepřínašejte už falešné obětní dary, kadidlo je mi ohavností. Novoluní a soboty....Nesnáším schromáždění, kde je zlo,,,Vaše novoluní a svátky... V Lev23 kap. je zmínka o obou druzích sobot, včetně svátků, atd.. Je to složitější téma k pochopení. Pokud je např. psáno v překladech "budete mít odpočinutí.." tak v Hebrejském originále je použito šabbat - tedy den odpočinku, což se váže k sobotním dni. Lev23/3, 38 Bůh připomíná sedmý den z Desatera. Zbytek kapitoly zaznamenává výroční obřadní svátky, které měli Izraelci oslavovat. O těchto svátcích se mluví jako o sobotách. Izraelité měli zachovávat tyto svátky nebo ustanovení, vedle (souběžně, nezávisle) sedmého dne, soboty Hospodinovy. Nemohlo se však jasně jednat o soboty z Desatera. Např. Lev23/24 popisuje svátek Troubení, jako sobotní odpočinutí. Rovněž verš 32 mluví o Dni smíření, že je sobotní odpočinutí. Rozpor je v tom, že "svátek Troubení" se slavil první den sedmého měsíce a "svátek Den smíření" desátého dne téhož měsíce. Což znamená, že nemohly být oba svátky zároveň SEDMÝM DNEM TÝDNE, SOBOTOU PODLE DESATERA. Tyto svátky ukazovaly na přicházejícího Mesiáše. Smrtí Kristovou byly naplněny a skončily (chrámová opona se roztrhla).