Katolické války a výboje.
Třicetiletá válka (1618–1648): Toto byla nejničivější náboženská válka na území Evropy (především v Svaté říši římské). Původně šlo o konflikt mezi katolíky a protestanty, ale postupně se změnil v obrovský politický střet evropských mocností.Hlavní strany: Katolická liga (vedená Habsburky) vs. Protestantská unie.
Známé postavy: Císař Ferdinand II. (katolík) vs. protestantští vojevůdci jako Gustav II. Adolf Švédský.
Konec: Vestfálský mír, který ustanovil princip "čísi země, toho náboženství" a ukončil snahu o násilnou rekatolizaci celé Evropy.
Francouzské náboženské války (1562–1598): Série občanských válek ve Francii mezi katolíky a hugenoty (francouzskými kalvinisty). Vyvrcholily masakrem v Bartolomějské noci, kdy byly zavražděny tisíce hugenotů.
Konec: Edikt nantský (1598) zajistil hugenotům náboženskou svobodu.
Španělská reconquista a následné výboje: Tady se už více hodí slovo "výboj". Španělsko, po dobytí Granady v roce 1492 a sjednocení pod "katolické veličenstva", Isabelu Kastilskou a Ferdinanda Aragonského, zahájilo agresivní šíření katolictví.
Inkvizice: Byla zřízena k potírání kacířů a konvertitů z řad židů a muslimů, kteří údajně nebyli dostatečně ortodoxní.
Výboje v Novém světě: Španělští conquistadoři dobývali Ameriku často pod záminkou šíření křesťanství, což šlo ruku v ruce s drancováním bohatství a podmaňováním domorodých obyvatel.
2. Důležité souvislosti:
Protireformace: Byla to reakce katolické církve na šířící se protestantismus. Církev se v rámci Tridentského koncilu (1545–1563) reformovala zevnitř a zároveň se stala agresivnější v potírání "kacířství".
Tovaryšstvo Ježíšovo (jezuité): Tento nový řád, založený Ignácem z Loyoly, se stal elitní "špičkou" protireformace. Vysílali misionáře do celého světa, zakládali školy a univerzity a byli vlivnými rádci panovníků.