V Apokalypse potom žena oděná sluncem s měsícem pod nohama, v níž někteří vykladatelé vidí Církev, jiní Pannu Marii, bojuje s drakem, symbolem satana a mocností nepřátelských Kristu (Zjv 12,13). Koneckonců Nový zákon mnohokrát zdůrazňuje bojový charakter Kristova poslání, nejzřetelnější je to u sv. Pavla, jenž píše, že Kristus „musí kralovat, dokud nepoloží všechny nepřátele pod své nohy…“ (1Kor 15,25). Panna Maria, bytostně spjatá se svým Božským Synem, nemůže mít tedy opačné zaměření, není jenom „něžnou maminkou“ a „pokornou ženou“, ale zároveň i bojovnicí za pravdu, kterou je sám její syn Ježíš, On přece řekl: „Já jsem Cesta, Pravda i Život.“ Proto církevní tradice od nejstarších dob chápala Matku Boží i jako nebeskou vojevůdkyni, která pomáhá křesťanům ve spravedlivé válce proti pohanům, mohamedánům a heretikům, již vojenskou agresí chtějí zničit Kristovo království. Naše nejznámější moravské poutní místo Sv. Hostýn výslovně připomíná tuto roli Panny Marie, která nadpřirozeně zakročila proti zločinným pohanským hordám. Říjnový svátek Panny Marie Růžencové byl rovněž ustanoven na památku nadpřirozeného zásahu Matky Boží v námořní bitvě u Lepanta r. 1571, kdy muslimští Turci se pokusili o invazi do Itálie. Mohli bychom pokračovat dále, neboť je mnoho míst, kde Panna Maria vyslyšela prosby obránců nějakého ohroženého města nebo teritoria a svojí přímluvou vyprosila Boží zázrak, kdy početně slabší katoličtí bojovníci přesto zvítězili nad přesilou nepřátel: Brno r. 1645 a Praha r. 1648 při obraně před Švédy, Vídeň r. 1683 při obraně před Turky atd. Radomír Malý