Z traktátu „Proti bludným naukám“ od svatého Ireneje, biskupa
(Lib. 3,20,2-3: SCh 34,342-344)
Vtělení Syna Božího nám přineslo spásu
Slávou člověka je Bůh; Bůh pak ukazuje svou činnost a veškerou svou moudrost a sílu na člověku.
Jako lékař se osvědčuje na nemocných, tak i Bůh se projevuje na lidech. Proto také říká Pavel: Bůh dopustil, že všichni upadli do nevěry, aby všem prokázal milosrdenství.1 Je to míněno vzhledem k člověku, který se provinil neposlušností vůči Bohu a ztratil nesmrtelnost, potom byl omilostněn a prostřednictvím Božího Syna se mu dostalo adoptivního synovství.
Tento člověk, bude-li bez nadutosti a vychloubání za pravou slávu považovat to, co bylo stvořeno, i toho, kdo to stvořil, totiž ze všech nejmocnějšího Boha, jenž všem poskytl to, že jsou, a setrvá-li v jeho lásce, poddanosti a ve vzdávání díků, obdrží od Boha ještě větší slávu a jeho sláva stále poroste, až se stane podobným tomu, jenž za něj zemřel.
Ten vzal na sebe tělo, jako mají hříšní lidé,2 aby tak zavrhl hřích a jako už zavržený ho odstranil z těla. Pobízel člověka, aby se mu připodobnil, učinil ho napodobitelem3 Boha, svěřil mu Otcovy zásady vedoucí k patření na Boha4 a obdařil ho schopností důvěrně poznávat Otce. On, Boží Slovo, přebýval v člověku a stal se Synem člověka,5 aby podle Otcova přání navykl člověka přijímat Boha a Boha přebývat v člověku.
Proto jako znamení naší spásy dal sám Pán toho, který je narozený z Panny, Emanuel (to je „Bůh s námi“).6 Neboť Bůh sám přinesl lidem spásu, poněvadž sami ze sebe možnost spásy neměli. Proto Pavel, když mluví o slabosti člověka, říká: Jsem si vědom, že v mém těle dobro nesídlí.7 Tím naznačil, že dobrodiní naší spásy nepochází z nás, nýbrž z Boha. A dále říká: Já nešťastný člověk, kdo mě vysvobodí od těla, propadlého této smrti?8 Nato uvádí vysvoboditele: Milost Ježíše Krista, našeho Pána.9
V tom smyslu praví také Izaiáš: Posilněte skleslé ruce, ochablá kolena upevněte! Malomyslným řekněte: Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás.10 To proto, že nikoli vlastními silami, nýbrž Božím přispěním jsme měli být spaseni.
1 Řím 11,32 (Vulg.). 2 Řím 8,3. 3 Srov. Ef 5,1. 4 Srov. Mt 5,8. 5 Srov. Jan 3,13. 6 Srov. Iz 7,14. 7 Řím 7,18. 8 Řím 7,24. 9 Srov. Řím 7,25. 10 Iz 35,3-4.
Liturgie hodin | Dnes – modlitba se čtením