Poselství Panny Marie ve světě, 26. duben - Mimo prostor a čas - Dr. RICARDO PÉREZ HERNÁNDEZ (Kniha Teneramata) Překlad: O. Pablo Martín
31. epizoda
"Ucelený lidský organismus je sice předzvěstný, ale již oslavený, neboť v tomto životě nemáme ani jiné náhradní tělo, abychom se mohli převléknout. Není však v této rozmanité životní zkušenosti psychologický zmatek?"
"Ne, protože intelektuální kapacita blahoslavených je obrovská.
Světlo slávy ("Lumen Gloriae") a vláda nad šestou dimenzí nám umožňují užívat si tisíce zázraků současně.
A v nebeských úkonech nepřekážíte prostoru fází tělesného vývoje.
Tak jako například při rozhovoru je vaše vědomí pozorné a zapomíná na váš malíček, tak si blahoslavený, když prožívá nebeský zážitek mladistvé lásky, neuvědomuje své dětské stádium.
Všechny fáze vývoje těla však přetrvávají živé a neporušené v ohromném archivu minulého času a mohou být realizovány ve velmi odlišných časových vlnách, protože jakmile byl akt existence jednou vykonán, je možné jej umístit do jiných časů a paratimes.
Závěrem lze říci, že jakákoli změna v lidstvu, jakýkoli fyzikální, chemický, biologický, sociální, politický, náboženský atd. jev, přetrvává živě, bez konce, v obrovském archivu minulého času nebo v páté dimenzi.
Vše je zachováno, i ten nejmenší pohyb.
Ale nemusíte si pátou dimenzi představovat," dodal a pozoroval mou mysl, "jako regál v knihovně nebo muzeum, kde jsou vaše těla a všechno, co se s nimi děje v přítomném okamžiku, uloženy v kontejnerech s antibiotiky, ne.
Kosmos funguje jako živé, trvalé skladiště.
Vesmír se skládá z věčné existence všech tvorů, naprosto všech. Nezapomeňte, že prostor obíhá společně s časem."
"Asimilací se však do organismu dostávají nové látky, které nahrazují látky vyloučené," říká. Ten je vyloučen jako exkrece. A já vidím své dětské tělo kompletní...".
"Jde o to, že tato hmota je odstraněna v přítomném okamžiku, ale ne dříve, dokud byla živou hmotou. Uvažujme, že každý časoprostor zachovává jev realizovaný v okamžiku, kdy k němu došlo. Velká objektivní realita se liší od důkazů, které na první pohled vnímáte v přítomném okamžiku.
Například," vysvětloval, když si všiml mých potíží s pochopením, "buňky epidermis, které v úterý odumřely a šupinatěly, byly v pondělí živé, a tak živé zůstanou navždy. Protože všechno trvá bez konce, stává se, že buňky pondělí a úterý a buňky veškerého života jsou věčně živé.
Všimněte si, že akty existence byly postupné, nikoliv souběžné, a proto je možné je rozlišit a umístit podle hodin a kalendáře.
Ve věčné objektivní realitě však hmota-energie-biologie lidské bytosti existuje integrálně, i když ne ve stejném časoprostoru, ale v řadě nesčetných po sobě jdoucích časoprostorů.
Řekl jsem vám, že čas, oddělený od věcí, nemá objektivní realitu. Každý okamžik je spojen s hmotou-energií každé tělesné bytosti, takže vykonává svůj akt existence. Proto bytost, její hmota, energie, prostor a daný časový okamžik tvoří neoddělitelný celek.
Proto nechtějte oddělit věc od jejího minulého času. Každé těleso se skládá ze součtu svých časoprostorů, které odpovídají aktům existence, jež vykonalo od počátku své přirozenosti".
"Existuji tedy a jsem osobou s celkovým tělem, které se skládá ze součtu nesčetných aktů existence, jež jsem vykonal v tolika časoprostorech. Mé tělo je mnohočetné nejen proto, že je souhrnem mých stadií jako plodu, dítěte, dospívajícího, dospělého a staršího člověka, ale především proto, že jsem souhrnem nekonečného množství životních úkonů; a každý úkon mé existence uchovává hmotu, energii, prostor a čas, v nichž jsem existenciální úkon vykonal. Přítomný okamžik se projevuje, nic jiného, okamžitá rovnováha mého bytí. A pokud ano, jsem obludný obr!"
"V objektivní realitě jsi vskutku obr, ale ne obludný, protože tvé akty existence, stejně jako časoprostory, které je uchovávají, byly postupné, nikoliv souběžné. Vaše akce z 31. července a z 1. srpna trvají odděleně, nedošlo k nim ve dvou dnech současně."
Zdroj: I messaggi della Madonna nel Mondo
Obr. fbSabrina Sabba