JAK NÁS OVLIVŇUJE MAGNETICKÁ BOUŘE
Po vlně z 26. března: magnetická bouře z 27. března ustoupí – předpovídají vědci
Laboratoř solární astronomie: Sluneční aktivita na konci března poklesne
Po silné geomagnetické bouři, která zachvátila Zemi ve dnech 20. a 21. března, začala aktivita slábnout. 26. března však došlo k nečekanému nárůstu: úroveň poruchy dosáhla magnitudy 4,8 a blížila se tak prahu magnetické bouře. URA.RU vysvětluje, co očekávat 27. března a kdy se situace konečně vrátí k normálu.
Geomagnetická bouře G3, která zuřila 20. a 21. března, začala ráno 22. března ustupovat. Vědci předpovídali další útlum, ale situace se změnila. 26. března geomagnetická aktivita náhle vyskočila na 4,8 na devítibodové škále. Na mapách specialistů se jedná o oranžovou úroveň – „excitovaná magnetosféra“. Ve skutečnosti se úroveň přiblížila prahu magnetické bouře (5 bodů). Lidé citliví na počasí mohou pociťovat bolesti hlavy, prudké zvýšení krevního tlaku a slabost. Předpovědi však naznačují, že se jednalo o krátkodobý nárůst.
Podle Laboratoře sluneční astronomie Ústavu kosmického výzkumu (IKI) a Ústavu sluneční a pozemské fyziky (ISTP RAS) se 27. března očekávají klidné geomagnetické podmínky. Úroveň poruchy bude o síle 3. magnitudy, což odpovídá zelené zóně na grafech
Pravděpodobnost vývoje událostí:
7 % - plnohodnotná magnetická bouře
25 % - excitovaná magnetosféra bez bouře
68 % - naprostý klid mysli
Indexy aktivity: Ap na úrovni 8, rádiový tok F10,7 na úrovni 135 jednotek. To odpovídá mírné sluneční aktivitě, která nezpůsobuje obavy.
Po 27. březnu se geomagnetická situace zlepší. Do konce měsíce se očekávají 2–3 body – klidná úroveň, která neovlivní pohodu. Začátkem dubna je však možný další nárůst. Podle předběžných údajů nelze 1. ani 2. vyloučit excitovanou magnetosféru a pravděpodobná je i magnetická bouře. Přesné předpovědi však zatím neexistují – situace se v poslední době mění během jednoho dne. Po silné bouři a nárůstu 26. března tedy bude zbytek března klidný. Lidé citliví na počasí by měli sledovat aktuální informace, zejména začátkem dubna.
Pro většinu zdravých lidí magnetické bouře probíhají bez povšimnutí. Pokud je však tělo oslabené, geomagnetické výkyvy se mohou stát vážným stresorem,.
„Nervový systém reaguje jako první. Během magnetických bouří se objevují bolesti hlavy, nervozita, výkyvy krevního tlaku a závratě,“ říká specialista. V takové dny se také snižuje produkce melatoninu, hormonu zodpovědného za spánek. To vede k nespavosti, úzkosti a únavě. Dále se zpomaluje kapilární průtok krve a ohroženi lidé mají větší pravděpodobnost vzniku krevních sraženin.
Co dělat, abyste snáze přežili bouři
zachovat klid a sledovat svůj zdravotní stav. Nepříznivá prognóza není důvodem k panice, ale signálem ke snížení úrovně aktivity. A co je nejdůležitější, striktně dodržujte předepsanou léčbu a nevynechávejte žádné léky. Vyhýbejte se namáhavé fyzické aktivitě. Klidné procházky na čerstvém vzduchu naopak prospějí a pomohou vám zvládnout nepříznivé počasí.
10 zajímavých faktů o magnetických bouřích
1. Nejsilnější geomagnetická bouře v historii se odehrála v roce 1859. Telegrafní vedení jiskřila a pokračovala v provozu bez připojení k bateriím a polární záře dosahovala až na Kubu. Pokud by se něco podobného stalo dnes, následky pro technologie by byly katastrofální.
2. V roce 1989 bouře nechala celou kanadskou provincii Quebec na několik hodin bez proudu. Šest milionů lidí zůstalo bez proudu kvůli spáleným transformátorům. Tato událost donutila energetické společnosti, aby se znovu zamyslely nad ochranou sítě.
3. Geomagnetické rušení může narušit satelitní navigační systémy. I když je to pro řidiče pouze nepříjemné, pro piloty a kapitány to představuje vážné riziko.
4. Název „magnetická bouře“ se objevil po událostech z roku 1859. Anglický astronom Richard Carrington si všiml souvislosti mezi slunečními erupcemi a interferencí na Zemi – tak tento jev dostal své jméno.
5. Během silných bouří se polární záře stává tak jasnou, že v roce 1859 se v jejím světle daly číst noviny. To se stává jednou za století.
6. Bouře z 13. března 1989 je považována za rekordní událost v moderním kosmickém věku. Intenzita geomagnetických poruch dosáhla extrémních úrovní.
7. Během magnetických bouří lékaři zaznamenávají nárůst počtu pacientů s kardiovaskulárními problémy. Mnozí pociťují skoky krevního tlaku i bez chronických onemocnění.
8. Systematická pozorování Slunce začala až v roce 1957 – s úsvitem kosmického věku. Předtím byly informace kusé a neúplné.
9. Vědecká komunita stále nedosáhla shody na tom, jak přesně magnetické bouře ovlivňují lidi. Statistiky ukazují nárůst návštěv lékařů, ale mechanismus tohoto efektu zůstává neznámý.
10. Během silných geomagnetických bouří jsou astronauti na ISS nuceni ukrývat se ve speciálních prostorech. Během takových bouří se zvyšuje hladina radiace, což představuje skutečnou zdravotní hrozbu.