Monku, opravdu hezké vyznání, dlouho jsem nečetla tak nadějné shrnutí naší víry v Jediného v kontextu našeho lidského života. Děkuji za Vás!
6 dalších komentářů od samaniv
Reheku ano, je to boj a tečou mi slzy..ale už nejsem zase tak mladá, abych nemohla přiznat pravdu sama před sebou i před kýmkoliv jiným. Kdo chce pochopit, pochopí, no a logicky se setkávám v životě s tím, že nejsem pochopena...a věřte, že to jsou útoky až někdy nelidské..Paradoxem je, že právě ty útoky mě posunují na mém- ehm - duchovním vývoji - dopředu..těžko se mi to vysvětluje.
Víš, Menhire, to byla opravdu ZKOUŠKA....Dnes se dívám na svého 11letého syna, vidím rysy jeho otce.Dodnes jsem žila jen pro svoje děti, zůstala jsem sama a neznala nic jiného než děti, studium, přírodu,práci...Dcera studuje Cyrilometodějskou teologickou fakultu, je jí již 22 let, takže je velmi soběstačná a syn mě potřebuje čím dál méně..A já si kladu otázku, jestli dokážu žít sama pro sebe??? Asi těžko, potřebuji se o někoho starat, pomáhat....a proto hledám a ptám se...blížím se k životní křižovatce a ráda bych šla správným směrem..mám strach unést případnou další bolest..jsem jen a jen člověk..
Reheku, jsem si toho vědoma...já na něco myslela - na svůj silný zážitek, dala jsem příspěvek a logicky musel být vnímán kýmkoliv kromě mě naprosto jinak. To je moje chyba...měla jsem k tomu citátu něco dodat, vysvětlit..
Reheku i Menhire, máte pravdu...vidíte, jak krásně mě učíte a ani se u toho nemusíme hádat :-)) .
Menhire, nemyslím, že bych tam dávala rovnítko, ale vycházím jen z toho, co mě kdy potkalo v mém životě...Měla jsem nějaký - ehm- řekněme - charakter...označila bych sebe samotnou za povrchní a domýšlivou...Jak šel čas, život mi dával malé lekce ve formě nepříjemných zážitků..Namísto toho, abych přehodnotila své uvažování a chování, jsem jednala tak, že dnes nad tím kroutím hlavou..Ne nadarmo se říká, kdo seje vítr, sklízí bouři...Po dalších lekcích - zážitcích, z nichž už jsem mohla získat zkušenost, že takhle se daleko nedostanu, přišla pořádná rána - zážitek tak mocný, že už nikdy potom jsem nebyla tou, kterou okolí znalo..a zážitek-opakující se ve zdánlivě odlišných situacích se změnil ve zkušenost..Tím zážitkem byla smrt - násilná smrt a poté narození pohrobka - mého syna..Získala jsem zkušenost, jak ztratit definitivně povrchnost, zálibu nimrat se v malichernostech atd...
Zkušenosti předchází zážitek...většinou..a na základě zážitku pak získávám buď poznání, pochopení, vhled nebo také naprosto nic a v případě silného zážitku už ovšem získávám zkušenost, která může změnit osobnost - např. v případě šokujícího traumatizujícího zážitku...pak teprve sama zjistím, co je ve mně ukryto a jak se zachovám..
Nevím, jak taktně naznačit, že prostor zde neslouží k prezentaci osobních myšlenek, názorů a postojů, ale účel je jasný již v názvu katolická je nejlepší.Měli bychom být ochotni a schopni podat pomocnou ruku hledajícím.Hledající by si měli ale uvědomit, že mají-li zmatek v hlavě, pak svými vklady v podobě videa s modlitbou k otci,synu a matce přivádí do zmatku další hledající, kteří na katolickou TV zavítají.Obsah těchto stránek se v současnosti v CZ sekci nedá charakterizovat jako křesťanský natož pak katolický.Vkladatelům zpochybňujícím Písmo Svaté bych doporučila si pročíst katechismus a nespoléhat jen na své pocity.Máme přeci Magisterium vedené Duchem Svatým a jasná pravidla.I na tomto pevném základu se často rozcházíme.Ale nebořme si ho sami, ano?
Reheku, přesně tak, jak píšete...to bohužel ve většině případů je...Za zavřené dveře nikdo nevidí a papír či počítač "unese" jakoukoliv větu...
Ano, uvítání se mi dostalo, ale já se nehněvám za takové uvítání..není důvod..Naopak, umožňuje mi to chápat, jak uvažují ostatní a že se do mě někdo trefí - inu, tak tomu je i v běžném životě. Já to vnímám jako výzvu k osobnímu vnitřnímu růstu...Buď budu uražená a budu reagovat podrážděně nebo se zamyslím, proč jsou reakce lidí takové jaké jsou, uchovám si trochu odstup a mnohému se mohu naučit....Možná mě trochu mrzí anonymita virtuálního světa, protože kdybychom seděli všichni pěkně proti sobě, třeba by dialog probíhal maličko jinak...nevím..
Zino - setkání se skutečným člověkem je mi milejší, než být obletován hejnem nicků, u kterých nevím, zda za nimi stojí reální lidé - a to je i případ Archetypa.
Ivo, "uvítání" na Glorii se Vám už dostalo, je to tady trochu duši drásající džungle, ale časem snad dojde ke "zlidštění" tohoto prostředí...
Souhlasím s tím, že většina slov má více významů. A co se týče zkušenosti, tak já osobně na vlastní kůži zakouším toliko, že jedna zkušenost určitého charakteru mne pouze "naťukne" a skutečně by se musela opakovat, abych s takovou zkušeností musela nějak (pokud možno co nejvhodněji) naložit, ale jsou zkušenosti, které Vás zasáhnou jednou a promění Váš život, myšlení, cítění - doživotně...a na tuto zkušenost jsem já myslela, když jsem psala citát...
Ale mám radost z toho, že jste se chytli mých slov (samozřejmě převzatých) a zapřemýšleli o slovu zkušenost....Dovolím si v dohledné době najít další příspěvek a ráda bych znala Vaše upřímné názory a také důvody. Předem děkuji.
Většina slov má víc významů. A po jednom zážitku může být člověk především proměněný - nejvíc člověka promění zážitek milosrdenství, a nejvíce Krista trápí, když lidé být milosrdní odmítají ....
2x se dostaneš do stejné situace - potkáš menhira. Jednou u něho zvedneš zadní packu, podruhé si lehneš do jeho stínu - není ta druhá zkušenost lepší?
Myslím, že život mi dává chvilky pohody, ale také mi dává velmi bolestivé lekce, které mě učily, a protože přicházejí stále další životní lekce, i nadále mě učí pokoře, soucítění, rozpouštění negativních vlastností, úctě k životu jako takovému...a také k pochopení a shovívavosti vůči lidem, kteří po mně hodí pomyslný kámen...,neboť oni nevědí, co činí...a ani nemá smysl jim něco vyvracet..Naopak takovým lidem v myšlence vyšlu ještě více lásky, protože ona sama v něm buď není nebo je silně deformovaná.....Zino - prosím, tím Tě nechci v žádném případě urazit..Jen jsem si dovolila napsat, kým jsem a jak smýšlím...
To neřekl žádný svatý a jmenuji se Iva, milá Zino ...ale možná by stálo za zamyšlení, jaká bolestná zkušenost zasáhla Tvé nitro, že s ní zacházíš neúctou k lidem, o nichž nic nevíš, pouze si domýšlíš...při vší úctě k Tobě :-)