Takej lásky není človek schopný. Myslí sa láska, ktorú človek dostava od Boha.

hebrejština Jazyk ze sz. skupiny semitských jazyků. Z hlediska hist. vývoje se člení na starou h. (jazyk bible), střední h. (jazyk Mišny) a novohebrejštinu (ivrit), kterou se mluví v dnešním Izraeli. Ačkoliv je doložena pouze jako jazyk Izraelitů a Židů, nejedná se pravděpodobně o jejich pův. jazyk, ale spíše o jazyk předizr. obyvatel Palestiny, který Izraelité převzali, když opustili svou mateřštinu, jíž pravděpodobně byla aramejština. Označení h. se objevuje až od 2. stol. př.n.l, předtím se označovala jako řeč Kanaánu (kanaánština), případně judejština. H. je také nazývána „svatým jazykem“ (lešon ha-kodeš) vzhledem k tomu, že je jazykem bible a především Tóry. Proto dodnes zbožní Židé odmítají její každodenní používání jako znesvěcení.

Spasený môže byť len ten, čo vie hebrejsky.

O čom toto svedčí?
Čím väčšie čísla, tým menšia viera?