Možná že dojdou rozumové pravdy, jenže k pravdě živoucí..., k te nikdo nedôjde jinak než skrze svou vlastní nicotu."
Sväti varuju před svody "prirodzeného světla rozumu", v nem se "skrýva" taková rozkoš, že všechná potešení světa, co jich jen svět skýtá, jsou proti tomu nicotná", a vybízí k hledání světla, ktoré "je bytostné, rozumové poznání přesahující, neuchopitelné. Tohle světlo záři do toho nejniternějšího, do toho nejhlubšího, do základu člověka" .
Rozumování bez pravého žití je pouhé naparování se a jalová vypinavost.