Vážený pane Laholo,
SNY SE PLNÍ, A NEJEN O VÁNOCÍCH.
Česká republika ukončila ratifikační cestu Istanbulské úmluvy. Děkujeme všem, kteří pomohli otevřít oči!
Vláda na svém posledním zasedání ukončila kroky směřující k ratifikaci Istanbulské úmluvy. To je dobrá zpráva. Česká republika nebude pokračovat ve vnitrostátní ratifikační cestě dokumentu, který byl veřejnosti dlouhodobě představován především jako nástroj ochrany žen před násilím, ale zároveň obsahuje širší genderový rámec, vzdělávací závazky a mezinárodní kontrolní mechanismus.
Je však nutné říci věc přesně: nejde ještě o úplné mezinárodní uzavření celé záležitosti. Vláda zastavila schvalování u nás doma, ale podpis České republiky z roku 2016 u Rady Evropy podle veřejného přehledu stále zůstává. Česká republika je tedy nadále vedena jako stát, který Istanbulskou úmluvu podepsal, ale neratifikoval.
Právě v tom spočívá polovičatost současného řešení. Pokud podpis zůstává, může se k úmluvě vrátit jakákoliv budoucí vláda s jiným politickým složením a znovu ji předložit ke schválení. Úmluva tedy není jednou provždy politicky pohřbena. Je odložena. Zůstává v šuplíku jako dokument připravený na novou politickou příležitost.
Podpis má navíc svůj právní význam. Vídeňská úmluva o smluvním právu v článku 18 stanoví, že stát, který smlouvu podepsal s výhradou ratifikace, se má zdržet jednání, které by mařilo předmět a účel smlouvy, dokud jasně neprojeví úmysl se stranou smlouvy nestát. Jinými slovy: samotný podpis ještě neznamená plnou vázanost úmluvou, ale vytváří určitý mezinárodněprávní stín. Proto je třeba pokračovat v úsilí, aby Česká republika jasně oznámila, že se smluvní stranou Istanbulské úmluvy stát nechce.
Víme, že mnoho prvků této úmluvy již bylo v různých podobách promítnuto do českého právního a institucionálního prostředí. Dobrou zprávou však je, že nad Českou republikou nyní nezíská dohledovou působnost GREVIO, expertní monitorovací orgán Rady Evropy. Tento orgán sleduje, jak smluvní státy naplňují závazky vyplývající z Istanbulské úmluvy, hodnotí jejich postup, vydává doporučení a může vstupovat do citlivých oblastí státní politiky, školství, institucí i veřejné správy.
Proto bylo od začátku nutné mít oči k vidění a uši k slyšení.
Projev Mons. Prof. PhDr. Petra Piťhy, CSc., Dr. h. c. v roce 2018 nás upozornil na existenci Důvodové zprávy Istanbulské úmluvy. Právě Důvodová zpráva ukazuje, jaký ideologický rámec je s úmluvou spojen. V roce 2019 proto spolek Tradiční rodina zaslal politikům výzvu:
„Žádáme tímto Ministerstvo zahraničních věcí a Úřad vlády o zveřejnění Důvodové zprávy Rady Evropy k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, zkráceně nazývané Istanbulská úmluva.“
ŽÁDÁME PŘEKLAD A ZVEŘEJNĚNÍ DŮVODOVÉ ZPRÁVY ISTANBULSKÉ ÚMLUVY RADY EVROPY
Tímto bychom chtěli vyjádřit velké poděkování nejmenované firmě za finanční dar, který jsme v únoru 2023 použili na překlad dlouho zamlčované a veřejně málo diskutované Důvodové zprávy Rady Evropy. Nechali jsme ji oficiálně přeložit do českého jazyka. V březnu jsme pořádali seminář a úředně ověřený překlad jsme na půdě Poslanecké sněmovny předali přítomným poslancům a senátorům.
SOUDNÍ PŘEKLAD DŮVODOVÉ ZPRÁVY RADY EVROPY
Velký dík patří v této oblasti také místopředsedovi spolku Tradiční rodina z.s., občanskému aktivistovi Zdeňku Chytrovi. Právě on se jako první v České republice začal systematicky zajímat o Důvodovou zprávu Istanbulské úmluvy, upozorňoval na její skutečný obsah a význam a podílel se na tom, aby se její překlad i výklad dostaly k veřejnosti, politikům, senátorům a poslancům.
Právě zde je dobré říci naplno, že Česká republika Istanbulskou úmluvu neratifikovala především díky informační kampani mezi senátorkami a senátory. Po seznámení s Důvodovou zprávou si mnozí z nich mohli uvědomit, jak nebezpečný ideologický obsah se za líbivými slovy o ochraně skrývá. Ochrana obětí domácího násilí je potřebná a správná věc. Istanbulská úmluva však zároveň přinášela genderový rámec, tlak na proměnu vzdělávání, institucí, veřejných politik a vztahu k rodině, mužství, ženství i výchově dětí. Díky občanské práci, překladům, seminářům a upozorňování na Důvodovou zprávu a její ideologický obsah se tato rizika dostala tam, kde se o úmluvě skutečně rozhodovalo.
Děkujeme všem odvážným senátorkám a senátorům, kteří se postavili proti ratifikaci. Zvláštní poděkování patří paní senátorce Daniele Kovářové, paní senátorce Janě Zwyrtek Hamplové a panu senátorovi Zdeňku Hrabovi, kteří dokázali veřejně a srozumitelně pojmenovat rizika Istanbulské úmluvy. Poděkování patří také dalším senátorům, kteří hlasovali proti, včetně Lumíra Aschenbrennera, Petra Víchy, Raduana Nwelatiho, Pavla Fischera, Zdeňka Matušky, Tomáše Jirsy, Rostislava Koštiala, Tomáše Töpfera, Michaela Canova, Pavla Karpíška, Patrika Kunčara, Ladislava Václavce, Evy Rajchmanové, Hynka Hanzy, Jana Tecla, Jaromíry Vítkové, Jaroslava Chalupského, Jaroslava Zemana, Jiřího Čunka, Jiřího Duška, Jiřího Oberfalzera, Jitky Chalánkové, Josefa Bazaly, Josefa Klementa a Ladislava Faktora. Jejich hlas měl skutečný dopad.
Další pozitivní zprávou je projev a následné konání ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky.
Dne 16. 4. 2026 ve svém projevu v Poslanecké sněmovně popsal praxi některých neziskových projektů, grantových metodik a ideologických školení. Mluvil o modelu, kde z každého zdánlivého problému vzniká projekt, z projektu metodika a z metodiky další projekt, zatímco peníze odcházejí z veřejných rozpočtů a skutečná pomoc lidem zůstává stranou.
Upozornil například na projekt pracovně označovaný jako „kamioňák“, který stál 2,7 milionu korun a v němž se měli řidiči kamionů školit v genderově vyváženém pracovním prostředí. Zmínil také projekt NOstereotyp za 7,5 milionu korun, projekt proti genderovým stereotypům pro 18 dětí za téměř 5 milionů korun, projekt Inclusive Offices nebo projekt The Vision of Inclusive Employers.
Závěr MPSV zazněl jasně: místo ideologických školení o genderu pro řidiče kamionů mají zbývající prostředky z evropských fondů směřovat přímo do krajů na smysluplné projekty. Cílem má být pomoc lidem tam, kde je skutečně potřebná, a ukončení financování pochybných kurzů, auditů a metodik.
To je dobrá zpráva. Česká republika potřebuje neziskový sektor, který pomáhá konkrétním lidem, řeší skutečnou nouzi a přináší viditelný užitek. Charita ČR, SOS dětské vesničky, Nadace Naše dítě, Světlo pro svět nebo Moment ukazují, že neziskový sektor může být pro společnost skutečně prospěšný: pomáhá konkrétním lidem, reaguje na skutečnou nouzi a má jasně srozumitelný účel.
Zároveň potřebujeme odvahu pojmenovat projekty, které pod líbivými slovy o inkluzi, genderu, diverzitě nebo well-beingu vytvářejí drahé metodiky, školení a audity bez skutečného přínosu pro občany. Problémem není občanská společnost. Problémem je ideologické působení financované z veřejných prostředků, které vstupuje do institucí, škol a veřejných politik bez přímé demokratické odpovědnosti vůči občanům.
Často pak vzniká model, v němž se napíše metodický postup, zpracuje workshop, vykáže aktivita a vyčerpají veřejné peníze. Výsledky potom občané obtížně hledají, školy obtížně kontrolují a rodiče často ani netuší, kdo a s jakým ideovým záměrem vstupuje do prostředí jejich dětí.
Proto v informační kampani pokračujeme.
Máme možnost, která se nemusí opakovat. Příští týden opět najdou naši čtenáři na stojanech své noviny. Tentokrát se s nimi podělíme o další téma: co se dnes skrývá pod slovem well-being, jak se tento pojem používá ve školách, institucích a dotačních programech a proč je důležité sledovat, kdo pod touto hlavičkou ovlivňuje děti, rodiče, učitele i veřejné prostředí.
Ochrana dětí, rodiny a svobody výchovy začíná informovaností. Když občané vědí, co se děje, mohou se ptát, mohou jednat a mohou chránit to, co má pro společnost největší hodnotu.
Přejeme Vám krásný letní čas, příjemně strávenou dovolenou, pokojné prázdniny s dětmi a vnoučaty a také pár splněných snů.
S úctou.
Ivana Schneiderová, Jitka Kolářová a Zdeněk Chytra
ODKAZY K OVĚŘENÍ:
Council of Europe Treaty Office – podpisy a ratifikace Istanbulské úmluvy, CETS No. 210:
Council of Europe – status chart CETS No. 210:
United Nations – Vienna Convention on the Law of Treaties, článek 18:
P.S.: Děkujeme všem, kteří naši činnost podporují sdílením informací, zpětnou vazbou, finančním darem nebo jinou formou účasti. Přispěním 100, 300, 500... Kč pomáháte i ostatním. I malým darem pomáháte šířit důležité informace a podporujete další práci na analýzách, článcích a podkladech, které se k rodičům jinak nedostanou!
TRANSPARENTNÍ ÚČET:
Číslo účtu: 2001550644 / 2010
IBAN: CZ2820100000002001550644
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX
BĚŽNÝ ÚČET:
Číslo účtu: 2701550661 /2010
IBAN: CZ7120100000002701550661
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX