Skutočnú slobodu človek znovuobjaví len vrámci Božieho stvorenia na zemi

8Boj se Hospodina, celá země, všichni obyvatelé světa, žijte v jeho bázni!
9Co on řekl, to se stalo, jak přikázal, tak vše stojí.
10Záměry národů Hospodin maří, lidem úmysly hatí.
11Záměry Hospodinovy platí věčně, úmysly jeho srdce po všechna pokolení.
12Blaze národu, jemuž je Hospodin Bohem, lidu, jejž si zvolil za dědictví.
13Hospodin se dívá z nebe, vidí všechny lidské syny,
14ze svého pevného trůnu shlíží na všechny, kdo obývají zemi.
15On utvořil srdce každého z nich, on též rozumí všem jejich skutkům.
16Král se nezachrání velkým vojskem, rek se nevyprostí velkou zmužilostí.

1Haleluja. Chvalte Hospodina z nebes, chvalte ho ve výšinách!
2Chvalte ho, všichni jeho andělé, chvalte ho, všechny jeho zástupy.
3Chvalte ho, slunce s měsícem, chvalte ho, všechny jasné hvězdy.
4Chvalte ho, nebesa nebes, rovněž vody nad nebesy,
5chvalte Hospodinovo jméno! Vždyť on přikázal, a bylo to stvořeno,
6on tomu dal povstat navěky a navždy, nařízení, které vydal, nepomine.
7Ze země ať chválí Hospodina netvoři a všechny propastné tůně,
8oheň, krupobití, sníh i mlha, bouřný vichr, který plní jeho slovo,
9horstva a všechny pahorky, ovocné stromy a všechny cedry,
10zvěř a všechna dobytčata, plazi, okřídlené ptactvo,
11králové země a všechny národy, vladaři a všichni soudci země,
12jinoši i panny, starci i mladí.
13Ať chválí Hospodinovo jméno, pouze jeho jméno je vyvýšené, jeho velebnost je nad zemí i nebem.
14Vyvýšil roh svého lidu k chvále všech svých věrných, synů Izraele, lidu, který je mu blízký. Haleluja.

24Ani je nenapadlo říci: ,Bojme se Hospodina, svého Boha, který dává vydatný déšť, jarní i pozdní, v pravý čas, ke žni stanovené týdny nám zachovává.‘
25Vaše nepravosti to všechno narušily, vaše hříchy vás zbavily dobra.“
22Což se mě nebudete bát? je výrok Hospodinův, nebudete se přede mnou svíjet bolestí? Moři jsem jako hráz položil písek, je to řád věčný, který nepřestoupí. Bouří se, ale nic nezmůže, jeho vlny hučí, ale nepřestoupí jej.

1Toto praví Hospodin: „Mým trůnem jsou nebesa a podnoží mých nohou země. Kdepak je ten dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je místo mého odpočinutí?
2Všechny tyto věci učinila moje ruka. Tak vznikly všechny tyto věci, je výrok Hospodinův.

Bohom stvorený svet:
10Všechna lesní zvěř mi patří i dobytek na tisíci horách,
11v horách vím o každém ptáku, polní havěť též mám kolem sebe.
3Jestliže se budete řídit mými nařízeními, dbát na má přikázání a plnit je,
4dám vám ve vhodném čase vydatné deště, země vydá svůj výnos a stromoví na poli ponese ovoce.
5Výmlat bude trvat až do vinobraní a vinobraní zas až do setby. Najíte se svého pokrmu dosyta a budete sídlit ve své zemi bezpečně.
6Zemi daruji pokoj a nikdo vás nebude děsit, když budete spát. Učiním také přítrž řádění zlé zvěře v zemi
20V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří a s nebeským ptactvem i se zeměplazy. Vymýtím ze země luk, meč i válku a dám jim uléhat v bezpečí.