Svatá Maria Krescence Höss patřila mezi největší dobrodince duší v očistci...
Svatá Maria Krescence Höss, mystička třetího řádu svatého Františka, byla jednou z největších dobrodinců duší v očistci. Narodila se 20. října 1682 v bavorském městě Kaufbeuren jako poslední z osmi dětí chudého tkalce Mattea, které mu povila Lucia Hörmann.
Od malička byla poctěna nebeskými vizemi. Když nemohla jít do kostela, schovala se v koutě domu, aby si mohla svobodněji povídat s Bohem as andělem strážným, který se jí občas zjevoval a radil jí, jak pomáhat chudým. Byl to on, kdo jí jako 14leté prozradil, že jednoho dne bude nosit františkánský hábit.
V jejím městě byl františkánský klášter a jednoho dne, kdy se dívka modlila před křížem kláštera, do kterého měla povolen vstup, zaslechla hlas, který jí řekl: „Tady bude tvůj domov.“ Maria nemohla hned vstoupit do františkánského kláštera, protože její rodina byla chudá. Pracovala jako tkalce, dokud její protestantský primátor města finančně nepomohl získat věno a tak mohla nakonec vstoupit k řeholním sestrám. Světice byla přijata mezi františkánské terciáře v roce 1703 a okamžitě se s mimořádnou vroucností oddala životu modlitby a pokání, a to natolik, že na sobě přitáhla nesmiřitelnou nenávist ďábla.
Když ji ďábel pokoušel svými svody, řekla mu s opovržením: „Ne kvůli tobě jsem vstoupila do kláštera a kvůli tobě z něj ani neodejdu!“ Navzdory mnohým překážkám v její komunitě byla blahoslavena v roce 1704 připuštěna k řeholním slibům a přijala jméno sestra Mária . Ďábel ji nepřestal sužovat tisícirakými způsoby, strašil ji zvláštními zvuky, krutě ji bil, shazoval ji ze schodů, jednou ji zavřel do stodoly a jindy do sklepa. Bylo to tak hrozné, že ji komunita ostatních jeptišek začala považovat za posedlou a čarodějnici...
Dva mladí bratři ji zkoumali, ale protože měli málo mystických zkušeností, usoudili, že „sestra Krescence uzavřela smlouvu s ďáblem a navíc je hloupá a nerozumná“. Představená, spokojená s odpovědí, ji na nějakou dobu zavřela do temného vězení a dala příkaz, aby vyklidila svou celu, a uvolnila tak místo mladé dívce, která přinesla do kláštera bohaté věno. Marii Krescenci viděli po dobu tří let každý večer, jak chodí s klidnou tváří ode dveří ke dveřím a prosí o pohostinnost u svých sester. Ale toto svévolné jednání představené rozzlobilo několik spravedlivých duší kláštera. Představena byla sesazena a místo ní nastoupila sestra, která znala svatost Marie Krescence. Ta byla zase jmenována vrátničkou kláštera, ale vykonávala i jiné služby a stala se osvícenou poradkyní.
Mariina duchovní čistota velmi zapůsobila na kolínského arcibiskupa Augusta Clemensa, který hned po její smrti požádal papeže o její kanonizaci. Sestra Krescence se zapsala do paměti i mírovou snahou ve sporu o nástupnictví v opatství Kempten, když poradila bavorské korunní princezně a císařovně Marii Amálii, jak vyřešit spor mezi jejím manželem Karlem VII. a Marií Terezií Rakouskou.
Zlý duch ale ve svých mukách nepřestával, až ji Pán nakonec osvobodil od této hrozné zkoušky a dovolil duším v očistci, aby pozdě v noci přišli do její cely a požádali ji o pomoc, aby se modlila a konala pokání jejich jménem. Jednou její matka představená Giovanna Altwoegger nařídila, aby ve jménu poslušnosti k ní poslala duše v očistci, když k ní přijdou. Představená zřejmě Krescenciiným vizím nevěřila. Sestra splnila její příkaz. Když se v její cele objevilo několik duší z očistce, požádala je, aby šli k matce představené. Ta se však tak moc vyděsila, že okamžitě poslala tyto duše zpět ke Krescenci...
Po extázi, která trvala několik hodin, Krescence řekla, že ji její anděl strážný provedl peklem, očistcem i rájem, aby jí ukázal božskou spravedlnost v trestání i odměňování. Maria Krescence od té doby ještě více přilnula hlubokým soucitem k duším v očistci.
19. října 1716 zemřel v Regensburgu jezutiský páter Ignazio Vagener, který světici kdysi zkoumal a dva roky byl jejím duchovním vůdcem. Zpráva o smrti řeholníka se do františkánského kláštera Kaufbeuren dostala až 21. října. Ale v den, kdy tento páter zemřel (19. 10.) křescence cestou na chór během svolávání k modlitbě Anděl Páně uviděla před sebou bílého ducha. Protože byla zvyklá na podobná setkání, neudělala nic mimořádného, jen se za tuto duši vroucně modlila.
Zjevení se 21. října zopakovalo, ale Krescence již nyní poznala duši svého vůdce. Řekl jí, že potřebuje její modlitby, aby hned viděl Boží tvář. Blažené nazírání mu bylo proto oddáleno, protože po něm během života dostatečně netoužil. A toto bylo jeho nevýslovné trápení. Světice nabídla Bohu mnoho modliteb za zesnulé.
23. října se Krescence vrátila z mše za zesnulého a tehdy se jeho duše k ní vrátila obklopena nádherou, aby jí poděkoval a oznámil, že nyní je již osvobozen z očistce. Tvrdé pokání, které světice podstoupila, posloužilo k osvobození mnoha duší z očistce a jejich vstupu do ráje.
23. října, po účasti na mši za zesnulého, se jeho duše vrátila obklopena nádherou, aby poděkovala a oznámila světci, že je nyní osvobozen z očistce. Tvrdé pokání, kterému svatý podstoupil, sloužilo k osvobození mnoha duší z očistce ak jejich vstupu do ráje...
Zdroj;,, Svätá Mária Krescencia Höss patrila medzi najväčších dobrodincov duší v očistci