Poctivé vyznání Jana Sokola před smrtí. Přestože stál na vrchu aktérů, kteří zde provedli v roce 89 převrat, sám přiznává, že ani jemu nebylo dovoleno vše vědět. Pochopil rozdíl mezi "stát se slavným nebo bohatým, nic mezi tím", viděl, že ti naivní "slavní" vstoupili do nové vlády jako loutky, bývalí komunisti a estébáci se zmocnili bank, podniků a masmédií, aniž by toužili po svém ukazování ve sdělovacích prostředcích, a pak zmiňuje ještě jednu záhadnou skupinu mužů z tajných schůzek, kde mu nikdo nemohl říct, o koho jde. A přitom tato skupina je nejdůležitější, ta celý převrat řídila. Klíčem k její identifikaci správně mělo být vyšetřování událostí 17. listopadu.
Byl jsem velice zklamán, že závěry tohoto vyšetřování nebyly nikdy veřejnosti sděleny. Když to hrobové mlčení trvalo už deset let, tak jsem si řekl na konci 90. let, že se na to musím osobně zeptat svého bývalého spolužáka, který v té komisi po převratu pracoval. Zašel jsem za ním do poslanecké sněmovny, kde již zastával funkci předsedy zahraničního výboru. Měl zrovna nějaké jednání, tak mi jeho sekretářka nabídla, abych se zatím šel občerstvit do kantýny. Když jsem viděl tu luxusně vybavenou kantýnu, pomyslel jsem si, že to pro obyčejné lidi jako já bude jistě cenově nedostupné. Ke svému zděšení jsem ale zjistil, že ceny potravin tam byly několikanásobně nižší než v běžných prodejnách. Takže zatímco by řadoví občané jsme již nakupovali za kapitalistické ceny, a museli žít z komunistických platů, u poslanců to bylo přesně naopak: kapitalistické platy a komunistické ceny.
Když se konečně vrátil z jednání, tak jsme spolu o nezveřejněných závěrech komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu konečně začali debatovat. On mi řekl, že se jim podařilo zjistit, že i všichni komunističtí papaláši byli jen nastrčené loutky, a každý měl svého loutkovodiče. Ti nižší jen jednoho, ti vyšší i několik. Ptal jsem se ho na ty loutkovodiče. A on mi odpověděl, že v tom byl právě ten problém, proč museli celé vyšetřování zastavit. Přišli jen na to, že tito loutkovodiči nikde nepracovali, měli všichni falešná razítka o fiktivním zaměstnání ve svých občankách, a když se komise pokoušela zjistit jejich identitu, rázem dostali rozkaz, že tito lidé nesmějí být nikdy odhaleni a tím celé vyšetřování skončilo.
Takže jasně se jedná o stejné loutkovodiče za komunistické totality i po podvodném velvetovém převratu. Předání moci se proto týkalo jen loutek, loutkovodiči, a tím pádem skuteční vládci, zůstali stejní. Stejní jako v Rusku po jeho ovládnutí sionisty v roce 1917.